Vzducholoď

Vzducholoď je letadlo lehčí než vzduch nebo také řiditelný balón. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a zpravidla bývá vybavena jedním či více motory.

První návrh vzducholodě udělal a vytvořil podle nich Jean-Baptiste-Marie Meusier v roce 1783. Stavba byla ale nepraktická a nepoužitelná pro další vývoj. První skutečně fungující vzducholoď sestavil až v roce 1852 Henri Giffard.

Za 1. světové války vzducholodě používaly hlavně Francie, Itálie, Německo, Rusko, USA a Velká Británie. Byly používány jako strategické bombardéry, v Německu používali typ Zeppelin. Druhý největší producent za WW1 byla Francie.

Další historie je pak spojena především s hrabětem Ferdinandem von Zeppelinem. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi LZ 1 proběhl 17. října 1900 nad Bodamským jezerem.

Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány.

Od roku 1910 pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě. Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století.

Havárie moderní radiolokační vzducholodě typu ZPG-3W v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchoplavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby.

LZ-129 Hindenburg byla německá vzducholoď, která byla zničena požárem 6. května 1937 při přistávání na letišti Lakehurst v New Jersey. Z 97 osob na palubě při této katastrofě zahynulo 13 pasažérů a 22 členů posádky, navíc zemřel jeden člen pozemního personálu. Celkem si katastrofa vyžádala 36 životů. Byla to největší katastrofa v dějinách vzducholodí.