foto: Wikimedia commons free

Día de los muertos

Den mrtvých (španělsky Día de Muertos, Día de los Muertos nebo Día de Todos Santos „Den Všech svatých“) je mexický svátek mrtvých. Není Mexickou obdobou Halloweenu. Zatímco Halloween je temná noc plná děsu a teroru, Día de los Muertos je výbuch barev a radosti. Ano, tématem obou svátků je smrt, ale v Mexiku jde spíše o setkání s mrtvými i živými příbuznými a uctění památky milovaných zesnulých. V roce 2003 svátek zařadilo UNESCO mezi Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Pro mrtvé příbuzné se stavějí oltáře zdobené oranžovými květinami (často např. afrikány), svícemi, jídlem, pokládají se na ně oblíbené předměty nebožtíka a hlavně nesmí chybět fotografie zesnulého. Z okvětních plátků se dělají k oltářům cestičky, aby mrtví nezabloudili, a dostali se ke své rodině. Mexičané připravují opravdu bohaté pohoštění, včetně jídla a pití, které měl zesnulý rád. Na hřbitovech se zdobí hroby a celé rodiny sem přicházejí a tráví tu velkou část noci.

Tradice kultu smrti v Mexiku není nic nového, pochází již z předkolumbovského období. Podle aztécké mytologie odcházejí dospělí mrtví do jiného světa, který se jmenuje Mictlán a kde vládnou Pán a Paní smrti. Svět zesnulých dětí se jmenuje Chichihuacuauhco a rostou v něm stromy, z nichž teče mléko. Lidé věřili, že jednou do roka se mrtví vracejí na zem, trochu si popovídat se svými příbuznými a přáteli a proto pro ně tolik netruchlili. V dobách kolonialismu přišli se španělskými dobyvateli též misionáři a kněží, kteří spojili aztécký svátek s katolickými svátky zvanými Dušičky.

Autor: Ema Šinfeldová

foto: Wikimedia commons free