englishUčení - mučení aneb jak se efektivněji učit?
Článek se zabývá některými metodami a návyky, které mohou zefektivnit učení – tedy nám umožní naučit se více za kratší dobu.
Nový školní rok již je v plném proudu a učitelé zvyšují své nároky na studentstvo. Když jsem se začal před nějakou dobou zabývat psychologií, překvapilo mě, že se škola zajímá především o to, CO se máme učit, nikoli o to, JAK se máme učit. Může se zdát, že „do hlavy si to stejně nalít musíme“, ale výzkumy z oblasti kognitivní psychologie jednoznačně prokázaly, že efektivita závisí na mnoha faktorech, které my sami můžeme změnit. Některé z nich jsem se rozhodl uvést v tomto článku:
1) MOTIVACE * ČAS = VÝSLEDEK1 Obecně vzato lze naši efektivitu navýšit dvěma způsoby – věnovat studiu vyšší počet hodin či zlepšit svou motivaci. Druhý způsob je samozřejmě snadnější a příjemnější. Zkuste se tedy před samotným učením zamyslet, proč byste látku vůbec měli studovat. Nenechte se zmást oblíbenou studentskou odpovědí „k ničemu“. Odpověď totiž není nijak předurčena – a motivaci hledáte PRO SEBE, nikoli pro učitele. Dejme tomu, že se potřebujete naučit, co se pěstuje v Indii. K čemu by se vám to mohlo hodit? Např. si zvýšíte svůj všeobecný přehled, a tudíž i kompetenci, procvičíte svou paměť, porozumíte lépe odlišné kultuře a budete vědět, odkud mohou pocházet některé vaše pokrmy. Můžete si sepsat podobná pozitiva na papír a poté se nad nimi zamyslet před samotným studováním.
2) PRAVIDELNÉ ÚSEKY A PŘESTÁVKY Je vhodné učit se po dobu stejně dlouhých úseků, mezi kterými si ponecháme pauzu. Záleží především na vás samotných, jaký interval vám bude vyhovovat. Obecně se doporučuje učit se 30 – 45 minut a mezi jednotlivými úseky dělat přestávky 5 – 15 minut. V pauze byste se neměli věnovat učení, neboť vaše výkonnost a pozornost by značně poklesly (a s nimi i vaše motivace). Můžete se protáhnout, dát si něco malého k snědku (ovoce), popovídat si s někým apod. Můžete také provádět „rychlý náběh“ – po dobu 10 minut se látce budete věnovat, poté si sepíšete, v čem jste si vedli dobře a co je třeba zlepšit – a po odpočinku to zkusíte znovu. Pokusy opakujete, dokud nejste s efektivitou svého učení spokojeni.
3) OPAKOVÁNÍ Podle slavné Ebbinghausovy křivky nejvyšší množství informací zapomeneme 24 hodin po jejich osvojení. Proto může být výhodné přečíst si večer po škole zápisky z daného dne – a následně znovu den před hodinou. To vás sice samo o sobě nepřipraví na zkoušení či testy, ale následné učení bude mnohem jednodušší. Pokud se učíte metodou „biflovacího módu“, po každých 10 minutách učení věnujte 5 minut opakování.
4) OPUSŤTE MULTITASKING Pokud si současně s učením píšete s kamarády o tom, kolik jste snědli knedlíků, vaše pozornost je rozptýlena. To samé platí pro učení se u televize, u čtení knih, mezilidských rozhovorů aj. Toto tvrzení podporuje celá řada studií2. V jednom experimentu např. odborníci rozdělili studenty do dvou skupin – jedna z nich měla během studia předložené látky povoleno psát zprávy mobilním telefonem, druhá nikoli. Po určitém časovém úseku byl studentům rozdán test. Ukázalo se, že druhá skupina dosáhla výrazně lepších výsledků3.
5) DOSTATEK ODPOČINKU A SPÁNKU Choďte včas spát a kombinujte učení s dostatkem relaxace. Ztráta pouhé hodiny vašeho spánku nejenže naruší vaši pozornost, ale zvyšuje též riziko chyb (včetně nehod) a nemocí. Některé výzkumy udávají, že až 30 % středoškoláků a vysokoškoláků si během týdně minimálně jednou „zdřímne“ při vyučování4 (procentuální zastoupení by se však mohlo lišit v ČR s ohledem na kulturní rozdíly oproti USA). To má samozřejmě za následek nedostatečné uložení učiva do paměti – čili studiem ve výsledku trávíte zbytečně více času s horšími výsledky.
6) POZITIVA Školství v ČR je založeno na myšlence, že pokud se nám v nějakém předmětu nedaří, je třeba na tyto nedostatky neustále upozorňovat (tj. princip odměny a trestu). Určitě si vzpomenete na "kárání" od vyučujícího předmětu, který nepatří mezi vaše oblíbené (samozřejmě mám na mysli předmět, nikoli vyučujícího). Tento přístup však z hlediska kladného působení na jedince naprosto selhává.
Jako příklad výzkumů přinášejících důkazy proti kárání a pro pochvalu můžeme uvést zajímavost z oblasti psychologie sportu. Často se stává, že po vynikajícím výkonu dochází u sportovce ke zhoršení. Trenéři se dlouhou dobu domnívali, že důvodem je přílišná chvála a to, že jejich svěřenec "usnul na vavřínech". Později se však zjistilo, že se jedná spíše o efekt přirozené výkonnostní křivky (tj. výkon se periodicky mění a opakovaně v určitých bodech dosahuje maxima a minima). Kárání má naopak tendenci problém "fixovat" (tj. tím, že problém zdůrazňujeme, přetrvává). Pokud je kárání vynecháno, dochází k rychlejšímu přirozenému vzestupu výkonu.5 To je dobré mít na paměti, když druzí lidé komentují váš výkon - zpravidla tomu tak je při hraničním úspěchu či hraničním neúspěchu. Je tedy důležité považovat chyby za nezbytnou součást učení, která nám spíše říká, co bychom mohli udělat lépe k naší vlastní spokojenosti. Nezapomeňte se po každém učení zamyslet nad tím, co se vám opravdu podařilo (dle vlastních měřítek) - a upřímně se pochvalte a neváhejte se též odměnit (nezapomeňte, že odměna by měla být v souladu se zásadami zdravého životního stylu).
7) DOPORUČENÁ LITERATURA
Popsat podrobně všechny složitosti a aspekty efektivního učení bohužel není v kompetenci tohoto článku, proto předkládám doporučenou literaturu:
I. Mnemotechnické pomůcky a zásady efektivního učení:
BRENNAN, Herbie. Ach, ta paměť!, aneb, Jak se efektivně učit. 1. vyd. Praha: Amulet, 2000. 149 s. Alfabet. ISBN 80-862-9952-X.
II. Psychologie sebekoučování (více o 10minutových nábězích, dosahování cílů aj.)
BAHBOUH, Radvan. Pohádka o ztracené krajině: Psychologie sebekoučování. 3. vyd. Praha: Qed Group, 2012. 115 s. ISBN 978-80-86149-78-3.
III. Time-management a stress-management dle principů kognitivně-behaviorální terapie (ocení též vyučující)
PRAŠKO, Ján a Hana PRAŠKOVÁ. Proti stresu krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001. 187 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-247-0068-9.
[1] Zpracováno podle: BAHBOUH, Radvan. Pohádka o ztracené krajině: Psychologie sebekoučování. 3. vyd. Praha: Qed Group, 2012, s. 16. ISBN 978-80-86149-78-3.
[2] Zpracováno podle: WEIMER, Maryellen. Students Think They Can Multitask. Here’s Proof They Can’t. Faculty Focus: Higher Ed Teaching Strategies From Magna Publications [online]. 2003-15 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http:// www.facultyfocus.com/ articles/ teaching-professor-blog/ multitasking-confronting-students-with-the-facts/
[3] Zpracováno podle: ELLIS, Yvonne, Bobbie DANIELS a Andres JAUREGUI. The effect of multitasking on the grade performance of business students [online]. 2010 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http:// www.aabri.com/ manuscripts/ 10498.pdf. Research. Higher Education Journal.
[4] Zpracováno podle: NOLEN-HOEKSEMA, Susan. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Praha: Portál, 2012, s. 250. ISBN 978-80-262-0083-3.
[5] Zpracováno podle: BAHBOUH, Radvan. Pohádka o ztracené krajině: Psychologie sebekoučování. 3. vyd. Praha: Qed Group, 2012, s. 40-43. ISBN 978-80-86149-78-3