Podivné vánoční zvyky

Všichni moc dobře víme, co k Vánocům neodmyslitelně patří, a většina z nás si Vánoce spojuje se spoustou zvyků a tradic, bez kterých bychom si vánoční čas nedokázali představit.

České domácnosti bývají na Štědrý večer plné magie - to díky několika tradicím, které nám pomohou vyvěštit budoucnost. Se Štědrým dnem se u nás spojuje i spousta pověr. To a mnoho dalšího pro nás však není žádnou novinkou, Vánoce jsme přeci prožili už tolikrát a české tradice a zvyky jsou nám velice blízké.

Co nám ale vůbec známé být nemusí, jsou vánoční zvyky jiných národů.

Ve Španělsku se děti celý prosinec starají o polínko zvané Caga Tió, které má namalovaný obličej a je překryté dečkou. Dávají před něj misku s jídlem, kterou rodiče později tajně odklidí. Polínko musí být duté a rodiče ho naplní sladkostmi. Na Štědrý den se donese ke krbu, tluče se metličkou a je vyzváno, aby se pořádně „vykakalo“. Jako poslední by měl vypadnout slaneček, nebo česnek, aby děti věděly, že se Caga Tió už vyprázdnilo a další sladkosti už je nečekají.

Na Ukrajině zase hází lidé o Štědrém večeru jídlo na strop. Prý se jim díky tomu pomůže dostat požehnání. Dále věří, že najít ve sváteční ráno pavouka znamená veliké štěstí, proto někteří věší na stromeček umělé pavučiny a pavouky. Jsou však i tací, kteří několik dní před Štědrým dnem vypouštějí na stromek živé pavouky, aby tam vybudovali pavučiny skutečné. Tomu se tedy říká vzít štěstí do vlastních rukou! Doslova.

Ve Venezuele v Caracasu bruslí věřící časně zrána do kostela.Ve dnech od 16. do 24. prosince jsou do osmi hodin dokonce uzavřené některé cesty pro bezpečnější jízdu.

Na Havajských ostrovech prý panuje zvyk pořídit si domů akvárium s ostencem běloskvrnným. Domorodé jméno této ryby je humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.

V Grónsku je vánoční pochoutkou kiviak. Kiviak je syrové maso z alky, řádně zabalené do tulení kůže, které se nechává několik měsíců dozrát pod kamenem. K oblíbeným jídlům patří také mattak, což je velrybí kůže s vrstvou tuku. Po tomto zjištění jsem vděčná, že se v Česku na Štědrý večer konzumuje kapr.

Poslední, co bych ráda zmínila, není vánoční, ale silvestrovský zvyk v Dánsku. Lidé o silvestrovské noci chodí po domech svých přátel a za dveřmi jim rozbíjejí porcelán. Pokud nebudete zrovna v dobrém rozpoložení, neváhejte a zajeďte si na Silvestr do Dánska! Rozbíjení věcí je prý skvělá terapie a majitelé domů vám za střepy ještě poděkují. Více střepů totoiž znamená více štěstí v dalším roce.

Některé z těchto zvyků se nám mohou zdát bizarní. Ale jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Většina cizinců si stejně nejspíš ťuká na čelo, když se slyší o některých našich tradicích, které my už dlouho považujeme za příjemnou vánoční rutinu.