Zvyky a tradice Velikonoc

 

Datum Velikonoc

Velikonoce připadají na první neděli, co následuje po prvním jarním úplňku.

Termíny Velikonoc 2023

Velký pátek- 7.dubna

Velikonoční neděle- 9.dubna

Velikonoční pondělí- 10.dubna

Termíny Velikonoce2024

Velký pátek- 29.března

Velikonoční neděle- 31.března

Velikonoční pondělí- 1.dubna

Proč slavíme Velikonoce ?

Mnoho lidí možná překvapí, že pro křesťany jsou Velikonoce mnohem důležitějším svátkem než Vánoce.

Zatímco na Vánoce slavíme narození Ježíše Krista, o Velikonocích slavíme naopak jeho zmrtvýchvstání.

Odtud ostatně přichází i samotný název Velikonoce - jedná se o zkratku sousloví ,,veliká noc“.

Velikonoční pečení

Tradiční velikonoční aktivity, které jsou mezi lidmi velice populární i v dnešní době, samozřejmě zahrnují pečení velikonočních beránků, jidášů a mazanců. Zatímco někdo preferuje původní recepty, jiný dává přednost moderním variacím těchto sladkostí, jako je například tvarohový mazanec, citronový velikonoční beránek či beránek s kokosem. Důležité je však vědět, že každý druh sladkého pečiva se připravuje z jiného důvodu a má jinou symboliku.

Velikonoční pomlázka

Stejně jako většina překrásných velikonočních zvyků i pomlázka nese předlouhou tradici.

První zmínka o pomlázce pochází již z roku 1453 a označuje obřadní šlehání o Velikonočním pondělí. Tento obyčej nese mnoho nejrůznějších krajových pojmenování: někde jej nazývají dynovačka nebo šmerkust, jinde zase mrskot, šlahačka či kočkování.

Historie pomlázky je dlouhá. Pravděpodobně byla součástí velikonočního veselení už v dobách, kdy Velikonoce byly původní oslavou jarního slunovratu. Ověřené zmínky, jak už jsme zmiňovali výše jsou už z 14. století a mimo pomlázky se v nich píše i o polévání studenou vodou. V té době údajně manželé a milenci vrbovými proutky šlehali své manželky, milé a milenky, aby zůstaly svěží a mladé, kdo ráno brzy nevstal, byl v posteli politý studenou vodou. Muži tedy raději brzy vstali a vydali se na tehdejší podobu současné koledy.

V dalším období se proutky začaly splétat a není to tak dlouho, co už umí pomlázku uplést v podstatě téměř každý malý kluk. Mladíci, ale i dospělí muži se v pletení a velikosti pomlázky dokonce i předhánějí.

Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na Bílou sobotu – v tento den se mají správně malovat a zdobit i vajíčka. Po upletení se pomlázka ozdobí jen jednou bílou stuhou, další barevné pak přidávají vyšlehané dívky a ženy.

Po koledování bývá pomlázka většinou polámaná a má opadané výhonky. Pokud je ale upletená z čerstvě natrhaných proutků, může se zasadit do země. V některých krajích se tento zvyk dodržuje, a tak je možné v okolí vesnic najít různě velké vrby vyrostlé z pomlázky na mezích i vedle stromů, z kterých proutky pocházely. Na zahradách jsou často i mladé vrby s kmeny, které jsou viditelně spletené jako původní pomlázka…

Pomlázka má mnoho různých názvů - v českých, moravských i slezských nářečích se jí říká: hodovačka, mrskačka, sekačka, šlehačka, švihačka, houdovačka, dynovačka, binovačka, žíla pamihod, pamihod, pamihoda, metla, kyčka, karabáč, korbáč, důtky, kocar, karabina, čugár, tatar, žila, žilka, šibačka, šibák, šlahačka, namrskut, šlerkust, šmigust, šmigrus, šmigus