foto: Velikonoční kraslice

Velikonoční zajíček, kuřátko a kraslice

 

Máme velikonoční velký pátek.

Většina z nás má

Velikonoce spojené s lidovými tradicemi- pomlázka, kraslice a beránek.

Ale málo kdo dnes ví jejich původ. Nejstarší velikonoční zvyky jsou vlastně zbytky rituálů vítání jara a nového roku, který pro naše pohanské předky zemědělce začínala na jarní rovnodennost.

Velikonoční zajíček

Velikonoční králíček je lidová postava a symbol Velikonoc, zobrazován jako králík- někdy oblečený.

Velikonoční vajíčka. Původně dával velikonoční zajíc, který mívá roli soudce, který hodnotí, zda se děti na

začátku velikonočního období chovaly dobře nebo neposlušně, podobně jako seznam vytvořený Ježíškem. Jako součást legendy králík nosí

v košíku barevná vajíčka a také cukroví a někdy i hračky do domovů dětí.

Velikonoční zajíček jako takový opět vykazuje podobnost se Santou a Vánoce přinesením dárků do noci před svátkem.

Tento zvyk byl poprvé zmíněn v díle Georga Francka von Franckenau De ovis paschalibus v roce 1682

s odkazem na německou tradici, kdy velikonoční zajíc přinášel dětem vajíčka.

Pověst:

Ten králíček nebo zajíček byl obřadní zvířátko, které pomáhalo keltské bohyni spojené s tímto jarním obdobím Ostaře. Zajíček se považuje za symbol zmrtvýchvstání. Jelikož nemá oční víčka, nikdy nespí. Tradice zajíčka, který nosí vajíčka, dorazila do České republiky z Německa. Zajíc patří k symbolům Velikonoc i proto, že se na jaře často dostává do blízkosti lidských obydlí, kde hledá potravu. V Čechách a na Moravě se dokonce kdysi první postní neděli říkalo „liščí“. Liška děti obdarovávala nebo jim schovávala preclíky. Ve skutečnosti je pekly maminky po nocích, pak je schovaly na zahradu a malé děti je následně hledaly.

Kraslice

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.

Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují

plodnost a znovuzrození.

Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku.

Ve starověkém Egyptě či Persii se také na svátky jara

barvila červeně vajíčka.

V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých.

Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru.

Obyčejně malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis.

A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století. Křesťanství přijalo symboliku červené jako krve Krista.

Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I. nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec. Velikonoční vajíčka se podle některých historických úvah objevovala už 5 000 let před Kristem, ale prokázat to samozřejmě nelze.

Kraslice slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou.

Původně byly takové dárky vykoupením, dárkem součástí velikonoční koledy a pomlázka či oblévačka byly zábavným trestem pro málo štědré dívky .Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná, vyfouknuté skořápky – takzvané kraslice - se používaly jako dekorace.

Jednoduchou metodou zdobení velikonočních vajíček jsou obtisky listů, tzv. batikování rostlinami. Princip je takový, že než se vejce ponoří do barevné lázně, přichytí se na něm lístek, čtyřlístek, kvítek nebo jiná rostlina a pak se vajíčko nabarví.

Kolik pírek má kuře???

Kuře zná asi každý, byť většina spíš z obchodu než vesele pobíhající po dvoře.

Dokázali byste ale odhadnout, kolik jedno kuřátko má pírek ?

Přesně na tuto otázku v roce 1912 se ptal svých čtenářů jeden americký časopis.

V Americe jsou nezvyklé nápady a otázky na denním pořádku.

Za nejpodobnější odpověď nabízeli 100 dolarů.

Jde-li o peníze, tak v Americe je spousta lidí, kteří je chtějí získat.

Mnozí oznamovali, že kuře má 30.000 pírek, někteří dávali i tipy přes 30.000.

Našel se i čtenář, který tvrdil, že na těle kuřátka je dost místa pro 50.000 pírek. Odměnu však nedostal nikdo. Redakce spočítala na několika kuřátcích pírka a zjistilo se, že jedno kuřátko má 120 pírek.

Samozřejmě čtenář nejblíže mě dvojnásobek původního počtu a odměnu nechtěl, protože i tak byl daleko svému tipu.

Nejmladším zvířetem spojeným s Velikonocemi je beránek pečený v hliněné formě. U nás se začíná péct až tak na konci 19. století a začátku 20. století.

Je to jedno z posledních vývojových stadií velkých obřadních koláčů tohoto pečiva.

Tradiční Velikonoční pečivo, k němuž patří především beránek, Jidáše a mazanec ve tvaru bochníku, se v mnoha rodinách rozšířilo o řadu dalších dobrot.

Leckde se peče drobné cukroví, ale s tvary oveček, zajíčků a dalších mláďátek symbolizující jaro.

Top. 5 nejoblíbenějšího velikonočního cukroví

Velikonoční linecké cukroví

Pusinková hnízda

Mramorová vajíčka z ořechového těsta

Nepečené cukroví z bílé čokolády

Kokosové kuličky v čokoládě