foto: Krejsová Tereza, 9. B

Moje kamarádka hraje v kapele, skládá písničky, básničky a zpívá

 

Vyzpovídali jsme pro vás naši talentovanou spolužačku Aničku Fouskovou z 9.B. Hraje v kapele, skládá písničky, básničky a zpívá.

Řekni něco o své kapele, jak se jmenujete, co hrajete?

Jmenujeme se Kolibříci, hrajeme pod DDM Český Krumlov, je nás pět. Hrajeme ve stejném složení už skoro sedm let. Jsme folková kapela. V našem repertoáru se vyskytují písničky od Hradišťanu, Poletíme a Vlasty Rédla. Minulý rok jsme začali i s vlastní tvorbou. Zatím máme dvě hotové autorské písně a na jedné se pracuje. Nástrojově se skládáme z trumpety, kláves, příčné flétny, violoncella a kytary plus všichni zpíváme.

Kdo skládal vaše autorské písně?

Jednu autorskou jsme složili společně a druhá vznikla z úryvků mých básniček.

Jaký je nejčastější motiv tvých básniček?

Dle slov lidí okolo mě jsou většinou tragické, o vážnějších tématech. Nebýt mých kamarádek, nejspíš by ta písnička ani nevznikla. Myslím si, že je to začátek něčeho, v čem se chci zdokonalovat.

Chtěla bys říct ještě něco na závěr?

Každý člověk je dobrý v tom, co ho baví. Netvrdím, že jsem nejlepší, ale chci se nadále zlepšovat a můj talent můžete posoudit sami.

TRIUMF

Umělci sražení na kolena, jejich hrdost dávno potopena

Padlí pěšáci, jež prohráli hru života

Však někdy se jim zasvitne jak v noci lampa jasně

A voják zase procitne. Touha hrát je zpět.

REF.: Srdce bije rychleji, když tréma se dostaví

Dostihovému koni, jenž vyběhl na trati.

Sál plný diváků, všude oči žhnoucí

Hladové výrazy po talentu jdoucí.

Vítězství, úspěch, štěstí, triumf - to každý dosáhnout chce.

Mé krvavé peřeje řvou, najdu-li pomoc, neutopím se.

Lidé však někteří toho zneužijí, pro své dobro to využijí.

Proto skládám písně,

abych byl nad věcí výše.

REF.: Srdce bije rychleji, .....

Zrozeni z not, které hrají, své životy tu prožívají

Vždyť je to všechno, co mají. Cesta, již si vybrali.

Proto vás prosím, buďte milí na ty, co vám svou víru dali

A nic za to nežádali, možná jen úsměv letmý.

NOC

Noc - krásná, tajemná dáma

Husí kůže naskakuje, když její plášť mě halí

Ulicemi tmavými jak havraní perutě

Zastavím se a stojím jak socha nehnutě

Vtom vidím v dálce stín

A v tutéž chvíli znejistím

Zdá se mi to nebo ne

Mluví na mě hlasy v mé hlavě

ČAS

Odbíjet hodiny slyším každý den, ten zvuk úděsný nezapomenu jen

Děsivý ten čas, jenž ubíjí nás, změní se v každém v mráz

Odbíjet hodiny, ten čas prostý, který krátí a přibližuje smrt, snad už postý

vrátit se nelze, když smrt semkne tě v objetí

odbíjí čas, ale už v podsvětí

LOUTKA

Nevnímám koloběh času

protékajíc mi mezi prsty

Jak loutka na provázku jdoucí

Zastavím se jen na chvilku

Potlačím krásnou myšlenku

Že času je dost.

PROBLÉMY

Mé problémy pramení z mého srdce

Jistě, někdo by mohl říct ,,Však jsi ještě malé dítě''

Souhlas ostatních si větou získat

Avšak duši tvou tím pošlapat a střískat

Psychické problémy, výmysl dnešní doby

,,Každý chce být zajímavý'' šíříme mezi sebou slovy

Problémem jsou tedy vaše vlohy

Jež nařizujete nám a nectíte tím vaše stanovené zákony

Buď takový a měj dobrý plat, protože to je cílem života

Kam se podělo štěstí, které dle vašich slov je hlavní

,,Kdybyste zažili naši dobu'' už mě nebaví poslouchat

Že dítě v mém věku je podřadný plaz

Studenokrevný, co nemá smysly, aby mohl chápat

Podstatu žití

autorka článku:

KREJSOVÁ TEREZA

třída 9. B

foto: Krejsová Tereza, 9. B