ilustrace: Euroinstitut, Vyšehradské pověsti

Vyšehradské pověsti

Vyšehrad je oblíbené místo školních výletů. Návštěvu Vyšehradu má v ŠVP i střední škola Euroinstitut. Byl postaven v 10. století a založil ho kníže Krok, který měl tři dcery. Jedna z nich byla kněžna Libuše. Kněžna Libuše podle legendy měla věštecké schopnosti a viděla do budoucna. Když její otec zemřel, Češi ji nechtěli za vládkyni, protože byla žena. Takže kněžna Libuše poslala posly pro Přemysla a Přemysl se stal jejím manželem. A žili spolu. Kde jinde než na Vyšehradě? Přemysl se stal českým panovníkem a zakladatelem rodu Přemyslovců, kteří u nás dlouho vládli.

Také je Vyšehrad slavný pověstí o rytíři Horymírovi, který byl uvězněn knížetem Křesomyslem. Horymír měl být popraven a jeho posledním přáním bylo projet se na milovaném koni Šemíkovi. Bylo mu vyhověno, nejprve však zavřeli všechny brány. Šemík s Horymírem přeskočil zdi Vyšehradu ze skály seskočil rovnou do Vltavy a s Horymírem uplaval. Horymír byl zachráněn, ale Šemík zemřel v důsledku zranění po skoku. Hrdinou byl sice Šemík, ale Křesomysl ocenil Horymíra a dal mu milost.

Možná je dobře si uvědomit, že všechna ta povídání o Krokovi, Libuši, Přemyslovi, ale i slavné pověsti o Horymírovi a Šemíkovi jsou hezké, ale asi nejsou pravdivé. Jsou to jen pověsti. Vyšehrad je podobnými pověstmi opředen. Ale i ve skutečnosti byl významným sídlem našich vládců v minulosti. Zničili a vyplenili ho až husité. Ti toho měli v Česku na svědomí hodně, a stejně jsou na ně Češi hrdí. Husité zničili spoustu historických kostelů a mnoho uměleckých a literárních děl. S husitstvím je spojován i termín obrazoborectví, tedy ničení obrazů. Systematickým ničením památek mně však husité někdy připomínají aktivitu některých bojovníků Islámského státu. Dokonce i husitské popravy byly někdy obdobně kruté, jako poprava uvařením. Brrrr.